Sám sobě trenérem díl první

02.01.2019 10:12

Sám sobě trenérem

Díl 1.

            Co se tají za sebevzděláváním v šachu? Co má dělat šachista řekněme 3. VT, aby mohl zlepšovat své schopnosti a dovednosti a šplhat po žebříčku výkonnosti vzhůru?

Místo dlouhého úvodu si posloužíme hlavními myšlenkami z článku V. Smyslova (mistr světa 1957-1958). Exmistr světa si v úvodu klade otázku, co se vyžaduje od zaníceného šachisty-začátečníka, který chce hlouběji proniknout do tvůrčí podstaty šachu a zvýšit svou kvalifikaci. Je to schopnost samostatného myšlení, soustavnost a vytrvalost, účast v soutěžích a systematický trénink.

Často se V. Smyslova ptali, v jakém pořadí studovat jednotlivé fáze partie. Na základě svých zkušeností doporučuje nejdříve koncovky, poté střední hru a zahájení. Přitom postupovat od jednoduššího ke složitému, od známého k neznámému (didaktické pravidlo J. A. Komenského).

Smyslov se přiznává, že v mládí nejvíce získal studiem „jednoduchých pozic“. Při nich je na šachovnici jen několik figur, což dává méně zkušeným šachistům možnost nejen pochopit, ale i „pocítit“ působnost každé z nich. K ilustraci poslouží dva následující příklady:

Timman-Larsen, Montreal 1979                            

 

 Capablanca-Alechin, Buenos Aires 1927

V obou pozicích je počet figur značně zredukován. Prvá je materiálově vyrovnaná, ve druhé má bílý o pěšce více. Řada hráčů (a bohužel i mnoho mladých) by prvou pozici bez hlubšího zamýšlení dala za remízu. Oba příklady však mohou posloužit jako malý test. Zamyslete se nad nimi trochu hlouběji, a to dříve, než si přehrajete další průběh hry. Pokuste se stanovit plán hry i hlavní cíle bílých figur.

 

Timman (2625) – Larsen (2620), Montreal 1979

Bílý má poziční převahu. Může aktivně rozmístit své figury, pěšci c6 a b7 jsou pod dohledem bělopolného střelce a úkryt černého krále je chatrný. Obrana černého je obtížná, zachránit jej mohou jen nepřesnosti soupeře.

33.Be4 Kf8 34.Qxa5 Qxb3 35.Qc5+ Kf7 36.Bc2 Qd5 37.Qb4 (Výměna dámy není žádoucí. Bílý napadá pěšcové slabiny, současně myslí na případný útok na černého krále.) Qd7 38.Bb3+ Kg6 (38.-Kf6? 39.Df8+ Kg5 40.Df4+ Kg6 41.Sc2+ Kh5 42.Dh4 mat) 39.Qe4+ Kf6 40.Qh4+ Kg6 41.Qe4+ Kf6 42.Kg2 Nc7? (Chyba, která stojí pěšce. Ač to nevypadá vábně, černý měl zkusit 42.-g5)  43.Qf4+ Ke7 44.Qb4+ Kd8 45.Qxb7 (Skončila první etapa, ve které bílý přeměnil převahu poziční v materiální.) 45.Qd3 46.Qb4 c5 47.Qc4! (Nyní je přechod do koncovky lehkých figur nejúčinnější metodou realizace výhody.) 47.-Qxc4 (Vynuceno, jinak ztrácí dalšího pěšce.) 48.Bxc4 Ne8 49.Kf3 Kc7 50.a5 Nd6 51.Bd5 Kb8 52.Kf4 Ka7 53.Ke5 Nb5 54.Bc4 Ka6 55.Kd5! (K výhře stačilo i 55.Sxb5+ Kxb5 56.Kd5 c4 57.a6 c3 58.a7 c2 59.a8D c1D 60.Db7+; postup v partii je přesnější.) 55.-Kxa5 56.Kxc5 Nc3 57.Bd5 Nd1 58.f4 Nf2 59.Kd4 Kb4 60.Bf3 Nxh3 61.Ke3 g5 62.f5 g4 (Poslední pokus o záchranu: 62.-Kc5 63.Sg4 Jg1 64.Kf2 h5 65.Sxh5 Jh3+ 66.Kf3!) 63.Bxg4 Ng5 64.Kd4 Kb3 65.Bh5 Kc2 66.f6 Kd2 67.f7 Ne6+ 68.Ke5 Nf8 69.Kd6 1-0

Pokud jste předem stanovili správný plán hry, měl vypadat takto: a) vytvářet nové slabiny v pozici protivníka při stálém ohrožení černého krále, b) přeměnit poziční převahu v zisk materiálu, c) přejít do vyhrané koncovky.

 

Capablanca – Alechin, Buenos Aires 1927

Bílý má o pěšce víc i aktivnější figury. Přesto je cesta k výhře technicky náročná. V zásadě jsou možné dva postupy: vytvořit volného pěšce nebo obětí jezdce odkrýt černého krále se ziskem dalšího materiálu.

39.Ne5 Bg7 40.Qa8+ Kh7 41.Nf3 Bf6 (Omezuje bílého jezdce. Nyní je řada na pěšcích.) 42.Qa6 Kg7 43.Qd3 Qb7 44.e4 Qc6 45.h3 Qc7 46.d5 exd5 47.exd5 Qc3! (Výměnou dam chce černý využít přednosti střelce.) 48.Qxc3 Bxc3 49.Kf1 Kf6 50.Ke2 Bb4 51.Nd4 Bc5 52.Nc6 Kf5 53.Kf3! (Hluboká myšlenka tahu. Nabízející se 53.f3 dávalo černému remízové šance 53.-Sd6 54.g4+ hxg4 55.hxg4+ Kf4) 53.-Kf6 54.g4 hxg4+ 55.hxg4 Kg5? (Černý neměl ponechat pěšce f7 bez ochrany a musel vyčkávat tahem 55.-Sd6.) 56.Ne5 Bd4? (Rozhodující chyba, nutné bylo 56.-Sa3) 57.Nxf7+ Kf6 58.Nd8! Bb6 59.Nc6 Bc5 60.Kf4 Bxf2 61.g5+ Kf7 62.Ne5+ Ke7 (62.-Kg7 63.d6 a pěšec projde až na d8) 63.Nxg6+ Kd6 64.Ke4 Bg3 65.Nf4 Ke7 66.Ke5 Be1 67.d6+ Kd7 68.g6 Bb4 69.Kd5 Ke8 70.d7+! 1-0

 

Oblíbil-li si mladý Smyslov podobné pozice, lze pochopit, kde byl zdroj a inspirace jeho budoucí mistrné techniky a vynikajícího pozičního citu.

Poněkud širší úvod zakončíme výčtem předpokladů, jimiž Smyslov podmiňuje výkonnostní růst šachisty:

1.         Pozorně a čitelně zapisovat partie.

2.         Všechny partie důkladně analyzovat, zejména prohrané, neboť podle Capablanky nic nedává tolik poučení, jako vlastní prohrané partie.

3.         Cvičit a upevňovat základní psychické vlastnosti, jako pozornost a paměť.

4.         Vybrat si pět až šest zahájení a jejich studiu věnovat dostatek času.

5.         Stále zdokonalovat analytické schopnosti, které jsou jedním z nejdůležitějších předpokladů sportovního růstu.

6.         Řešit studie, což napomáhá estetickému chápaní šachu a zdokonaluje znalosti koncových her.

 

Tolik V. Smyslov. V závěru svého článku se přiznává, že je přívržencem klasické jasnosti, kterou je třeba doplnit strohou krásou, harmonií a vysokou technikou.

 

(Výňatek: Evžen Gonsior, Československý šach 11/1986)

 

Redigoval: Tomáš Trejbal, trenér 2. třídy ŠSČR

 

Poznámka:

Ing. Evžen Gonsior je trenérem 1. třídy ŠSČR, držitel titulu FIDE Mistr, nejvyšší ELO 2390.

Zpět