Sám sobě trenérem díl druhý
Sám sobě trenérem
Díl 2
V minulém čísle jsme se seznámili s myšlenkami V. Smyslova. Docela dobře bychom se s nimi mohli spokojit se současným konstatováním, že každý, kdo se jimi bude řídit, dosáhne trvalého vzestupu šachové výkonnosti.
Protože chceme zájemcům o samostatné studium šachu nabídnout alespoň nástin nezbytného systému, vrátíme se k původně vyslovené otázce, co tedy dělat, aby i hráči nižších výkonnostních tříd mohli (bez trenérské pomoci) zvyšovat svou šachovou úroveň.
Předně je nezbytné zhodnotit aktuální stav předpokladů, vědomostí a výkonnosti. Polugajevskij kdysi napsal, že snad nejdůležitější pro zdokonalování šachisty je schopnost znát a poznat vlastní nedostatky. Ty vyplynou jen z konfrontace s předpoklady, jimiž by měl být každý šachista vybaven.
Ze všeobecných předpokladů jmenujme paměť, pozornost, schopnost koncentrace a pozorování, pružné, racionální, rychlé a tvůrčí myšlení, sebevědomí, rozhodnost, potřebné volní schopnosti (tzn. ovlivnitelné vlastní vůlí – vůle po vítězství, vytrvalost, ukázněnost, sebeovládání) i emoční stabilita.
Není snadné objektivně poznat a hlavně přiznat si, jak na tom jsme. A už vůbec není jednoduché poznané nedostatky odstraňovat. Vezměme např. paměť, jako jeden z nejdůležitějších předpokladů, nebo také pilířů, na nichž je budován šachový talent. Pamětní schopnosti lze dosti objektivně poznat pomocí standardních testů.
Co dělat, zjistíme-li sami u sebe rezervy v pamětních schopnostech? Jak zlepšovat šachovou paměť? Nabízí se celá řada vhodných prostředků, od obecních pamětních cvičení až po specificky šachová. Jedno z nejpřirozenějších se nám nabízí při rozboru (přehrávání) mistrovských partií. Přehrajte si partii volným tempem (do 20 minut). Vzápětí se pokuste přehrát si partii znovu a to zpaměti i se zapisováním tahů. Tak dlouho, pokud stačíte. A čiňte tak u každé přehrávané partie.
Jiným cvičením je využití šachových diagramů. Podívejte se na šachový diagram v knize, novinách, časopisech a snažte se postavit pozici diagramu na šachovnici. Přitom dobu pozorování diagramu upravujte nebo zkracujte podle výsledků, jichž dosahujete.
Významnou psychickou vlastností dobrého šachisty je schopnost koncentrace, pozornost. Sami nejlépe víme, kolik partií jsme pokazili jen tím, že jsme se nedokázali soustředit resp., že jsme nedokázali eliminovat vše co nás při partii rozptylovalo. M. Botvinnik se vyrovnával s různými rušivými vlivy tím, že hrál cvičné partie při hlasité hudbě.
K všeobecným předpokladům patří i fyzická kondice, psychická odolnost a v neposlední řadě i společenské aspekty. Šachové neboli odborné předpoklady představují široké spektrum vědomostí a dovedností, které bychom na cestě šachového zdokonalování měli zvládnout. Šachovou výkonnost tvoří následující faktory:
1. Kombinační vidění, tj. umění (schopnost) nalézt v partii motivy a ideje vedoucí k taktickému (kombinačnímu) řešení problémů.
2. Poziční cit, t.j. schopnost vystihnout v pozici hlavní faktory, najít nejlepší rozestavení vlastních figur a omezit možnosti soupeře. Jinak řečeno jde o znalost hodnocení pozic a určení správného, objektivně zdůvodněného plánu hry.
3. Technika propočtu variant, t.j. schopnost daleko a přesně propočítat následky toho či onoho tahu.
4. Znalost teorie šachu v širokém slova smyslu. Sem řadíme historii šachu, znalost variant zahájení, hlavních principů koncovek, typických pozic střední hry i zvládnutí typických postupů v útoku i obraně.
Vyjmenováním předpokladů šachového růstu, konfrontací s naší aktuální výkonností jsme vlastně provedli rozbor současného stavu. Dalším krokem by mělo být vymezení cílů, jichž chceme dosáhnout. Nejde jen o cíle sportovní (zvýšení výkonnosti), ale především výcvikové (studijní). Především posledně jmenované úkoly tvoří hlavní část našeho osobního plánu.
Podívejme se nyní na hlavní obsahové okruhy, které by měly být zahrnuty do osobního plánu studia a tréninku.
Studium a trénink taktiky
Vycházíme ze základního předpokladu, že kombinovat se lze naučit. V šachových kroužcích učíme děti kombinovat od prvních krůčků. Kombinační schopnosti jsou potřebné pro šachisty všech kategorií a všichni víme, jakou radost způsobí zdařilá kombinace. Při výcviku platí dvě zásady. Začít od nejjednodušších příkladů a řešit je soustavně. (Ivašcenkova sbírka diagramů – pod článkem ve stažení ve formátu pdf).
Oba příklady se odlišují obtížností. Pokuste se prvý řešit na šachovnici, aniž byste přemisťovali figury. Pokud nestačíte, začněte tou nejjednodušší metodou – přemisťováním figur. Podobně postupujte u dalších příkladů.
Ceškovskij – Semenjuk
Bílý zvítězí dvěma způsoby. Nalezněte je.
Kallai – Radulescu
V pozici diagramu obětoval bílý jezdce tahem 1.Jxf7! černý oběť přijal 1.-Kxf7. Vašim úkolem je nalézt další pokračování za bílého při různých obranách černého. Všechny varianty si zapište. Velmi důležité je, abyste byli vytrvalí i když se hned nedaří najít řešení a ze všeho nejdůležitější je nepodvádět sami sebe.
V dalším pokračování zařadíme ještě několik kombinačních příkladů rozdílné obtížnosti. Chceme vám umožnit co nejširší a důkladnou prověrku vašich taktických schopností.
Řešení diagramů zašlete, prosím, na e-mail: trejbalt@seznam.cz, obratem vám zašlu správné řešení a budete zařazeni do celoroční soutěže v řešení taktických diagramů. Tři nejlepší budou oceněni knižními cenami. Prosím, nepoužívejte šachové motory, šidili byste sami sebe!!
(Výňatek: Evžen Gonsior, Československý šach 12/1986)
Redigoval: Tomáš Trejbal, trenér 2. třídy ŠSČR