Sám sobě trenérem díl devátý

Sám sobě trenérem

díl 9

S naším pokusem o nástin plánu „samostudia“ šachu se blížíme k závěru. Po technických koncovkách zbývá pro toto pokračování dosti velké sousto – koncovky ostatní. A dát stručnou formou radu, jak se jim naučit, je velmi těžké. Koncovky ostatní je označení velmi obecné. Někteří autoři je ještě dále dělí na teoretické a problémové, jiní na teoretické a praktické. Nás však více zajímá, jaký máme při studiu koncovek zvolit postup, jakou metodu apod.

Z hlediska postupu doporučujeme studovat koncovky v pořadí pěšcové, věžové, lehkých figur a dámské.

Jakou metodu volíme při studiu koncovek? Přijmeme-li rozdělení koncovek na teoretické (typické) a praktické (problémové), doporučujeme prostudovat několik koncovek teoretických a posléze pokračovat ve studiu koncovek z hraných partií klasiků, a to přehráváním celých partií.

Mluvíme-li o teoretických koncovkách, máme na mysli zpravidla koncovky s minimem pěšců, v nichž jde obvykle o proměnu pěšce. Např. u pěšcových prvé skupiny jsou klíčovými problémy znalost principů opozice (blízká, vzdálená, horizontální, vertikální), kritických, mezních a korespondujících polí. U druhé skupiny tj. složitějších pěšcových koncovek, jsou to pěšcové průlomy, uplatnění převahy na křídle apod.

Při studiu koncovek doporučujeme postupovat následovně:

1. naučit se nejdůležitějším teoretickým koncovkám toho kterého druhu koncovek, abychom pochopili základní principy hry

2. těžiště studia koncovek zaměříme na hrané koncovky z partií předních světových hráčů

3. jako doplněk řešíme studie

Hra v koncovce se odlišuje od předchozí fáze partie. Např. propočet variant, který má v zahájení i střední hře nespornou prioritu, nehraje v koncovce tak významnou roli. V koncovce myslíme pomoci a prostřednictvím plánu jehož základem je správné rozmístění figur. O co méně figur je v koncovce, o to důležitější je jejich aktivní a účinné rozmístění.

Shrnuto, lze všeobecné principy hry v koncovkách vymezit takto:

a) důležitou roli hrají aktivita figur a centralizované umístění krále

b) úloha pěšců v koncovce narůstá, proto výměny pěšců uskutečňujeme obezřetně a v souladu s plánem hry

c) projevujeme trpělivost a nespěcháme, k tomu patří i zamezení protihry soupeře

d) bojujeme o uchopení iniciativy

e) při přechodu do koncovky a v ní samotné pamatujeme na specifickou roli jednotlivých kamenů, např. slabost izolovaného pěšce, síla volného pěšce nebo dvojice střelců, výhoda jezdce proti střelci v blokovaných postaveních apod.

Všem, kdo chtějí hlouběji studovat koncovky, lze z dostupné literatury doporučit „Učebnici končících her“ od J. Averbacha.

Na závěr si jako ilustraci a k podtržení významu koncovek ukážeme čtyři příklady z 27. olympiády v Dubai.

Georgiev – Suba

Černý má výraznou převahu. Nebezpečný volný pěšec, lepší střelec, to jsou faktory, na nichž je založena jeho kombinace. 1.-Va4+ 2.Kb3 Sxd4 3.Kxa4 (3.Sxd4 Vxd4 4.Kxa2 Vd3 a vyhraje věžovou koncovku) 3.-Sxa1 4.Vc8+ (černý vyhraje i po 4.Kb3 Se5! 5.Vc8+ Kd7 6.Kya2 Kxc8 7.fxe5 Kd7 8.Kb3 Ke6 9.Kc3 Kxe5 10.Kd3 f4) 4.-Kd7 5.Vc2 Sb2! a bílý se vzdal

Li-Zunian – Ftáčnik

Ftáčnik dosáhl po technicky jemné a vynalézavé hře pozice diagramu, kterou stejně pěkně zakončil: 1.-f4! 2.gxf4 exf4 3.Kxd4 (3.e5+ Kf5 4.Kxd4 c5 5.Kd5 fxe3 6.Je4 e2 7.Jg3+ Kf4 8.Jxe2+ Sxe2 9.e6 Sb5 a vyhraje) 3.-c5! 4.Kc3 fxe3 5.Jb3 g5 6.a4 Sf1 7.Jxc5 (7.hxg5+ Kxg5 8.Jc5 Kf4!) 7.-gxh4 8.e5+ Kxe5 9.Je4 h3 10.Jg3 h2 a bílý se vzdal

Suba – Klinger

Partie se hrála v posledním kole. Devatenáctiletý rakouský junior potřeboval vyhrát černými s velmistrem. Zkušený rumunský reprezentant nebyl zrovna příjemným soustem. A tak rozhodovala koncovka 1.-Db5 2.Dd2 Kf7 3.Kg1 Ke8 4.Kg2 Kd8 5.Kg1 Kd7 (časová tíseň skončila) 6.Da2 a6 7.Dd2 Dd3! (výměnou dam zvětšuje černý svou výhodu) 8.Dxd3 exd3 9.b5 a5 10.Kf2 Kd6 11.Sd2 Kd5 12.Ke1 Ke4 13.Kd1 h5 14.Ke1 h4 15.h3 Kf3 16.Sc1 Sb4+ 17.Kxd2 Ke4 0-1, vítězná koncovka znamenala splnění velmistrovské normy

Schmidt – Kasparov

1.-Je5 (s hrozbou 1.-Jc4+) 2.Kc2 Jd3 3.Jd1 Je1+ 4.Kb2 (na 4.Kd2 a3) 4.-Jf3 5.h4 Je5 6.Ka3 Ke4 7.h5 (protože 7.Kxa4 vázne na Kf3 8.Kb5 Jg4 a 9.-Jxf2, pokouší se bílý znehodnotit černé pěšce) 7.-gxh5 8.Jc3+ Kf3 9.Jd5 Jg4 10.Je7 Jxf2 11.Jf5 Je4 12.Kxa4 Jxg3 13.Jh4+ Ke4 14.Kb4 Jf5+ a bílý se vzdal

(Výňatek: Československý šach 08/1987, Evžen Gonsior)

Redigoval: Tomáš Trejbal – trenér 2. třídy ŠSČR