3. kolo KSD Šk Frýdlant - 1. Novoborský ŠK "D"
Je 7:30 a budík na mém telefonu neodbytně zvoní. Co zvoní?! Vyluzuje takové tóny, které mě vytáhnou z postele. Je neděle 22.11.2015 a za 2,5 hodiny začíná zápas Šk Frýdlant proti 1. Novoborskému Šk "D".
Dávám si ranní kávičku a pomalu si připravuji šachový materiál. V 8:30 vyrážím. Po dlouhé a trnité cestě, při které jsem si musel dát čtyří pauzy, dorazím k hrací místnosti i s odkrvenou rukou. Ty šachy jsou tak těžký. SAKRA!!!
V 9:30 je již hrací místnost připravena, figury postaveny a hodiny nastaveny. A již se pomalu trousí domácí šachisté a pak i hosté.
V 10 hodin zahajuji utkání, rozesazuji šachisty a vyplňuji zápis o konáném šachovém utkání.
Jako první dohrává Vlasta Kudrnáč, který vyhrává pěknou kombinací. Stav 1:0. Od pořadatelského stolečku sleduji Jirku Urbana, který inzenzivně chodí ven kouřit. Pro zasvěcené to je známka, že Jirka stojí lépe. Tak se tedy zvedám a jdu se podívat. Jirka opravdu stojí lépe, dokonce, tak lépe, že soupěř za několik tahů partii vzdává. Nu což, dva pěšci postupivší v dámu se opravdu nedají ani Carlsenem zastavit. Stav 2:0.
Průběžně chodím mezi stolečky a sleduji konání našich šachistů. Na prvním prkně Lukáš přijímá soupeřem nabídnutého jezdce bez náhrady. To bude divočina. Na druhém prkně pan Kokta drží remízu. Na dalších šachovnicích, krom Ládi Krcha, stojíme vyrovnaně.
Třetí dohrává Otta Pavlík, který nabízí remízu mladému Kryštofu Hofmanovi. Stav 2,5:0,5. Vzápětí dohrává Jirka Švanda, který bohužel partii prohrává. Soupeř vymyslel pěkný matový útok. Stav 2,5:1,5.
Láďa Krch se pomalu a jistě dostává z nevýhodně rozehraného zahájení. Při vaření druhé kávičky mi Zdenda Havlíček oznamuje, že remizoval. Paráda 3:2. Po chvilce se v zápise o konaném šachovém utkání objevuje u jména p. Krcha jednička. Stav 4:2. Nelenim a takticky Lukášovi šeptám slova: "Stačí remíza."
Sleduji pana Koktu a naplňuje mě euforie. Z jeho mimiky se dá vyčíst, že vyhrává. Vařím mu za odměnu čokoládu a pomalu se sunu k jeho partii. Jeho střelec svázal věž d2 s věží na c1. Jen co dovaří rychlovarná konvice vodu a já zaliji hrnek, dostávam od své spojky informaci, že pan Kokta má svázané věže. Nevěřím mu, spojku posílám od sebe pryč. To není možné!! Rychle utíkám k partii a sleduji nevyhnutelné. Věže jsou opravdu svázány ještě k tomu ztráta dvou pěšců. Ach jo, povzdychnu, dáš – dostaneš. Ztráta koncentrace.
Teplá mlečná čokoláda se stává hořkou. Stav 4:3.
Na první šachovnici sleduji urputnou Lukášovu obranu. Pan Jína nabízí v závěrečné fázi partie pěšce, Lukáš jej bezelstně přijímá a tím ztrácí cenné tempo. A za okamžik i celou partii, matový útok nelze zastavit. Stav 4:4.
Chlapi, děkuji za pěkné partie. Příště určitě vyhrajem. Teď mě však čeká cesta domů, se čtyřma přestávkama a odkrvenou rukou.